Investiční strategii vnímám jako dlouhodobý herní plán. Jde o soubor logických, vzájemně konzistentních a předem definovaných pravidel, které si investor stanovuje, aby dosáhl svých cílů a minimalizoval přitom chyby.

Kde začít hledat

Existujících zásad pro investování, z nichž se dá funkční strategie postavit, je volně k dohledání spousta. Už dávno neplatí, že knihy jsou jediným zdrojem informací. Na internetu lze najít jejich výtahy s komentáři, také diskuze k jednotlivým strategiím a pravidlům, videa s rozhovory investorů. Na druhou stranu, knihy jdou často více do hloubky a za cenu občasného repetetivního přístupu se vám myšlenky v nich obsažené dostanou více pod kůži. Tak jako tak se to bez dlouhého čtení neobejde. Nejvíce využívané, léty a zkušenostmi prověřené strategie, se budou ve zdrojích často opakovat. Kvalita zdrojů je klíčová, a proto je většinou lepší zaměřit se na rady předních světových investorů než místního streamera.

Investiční zásady se budou od sebe lišit a někdy si přímo odporovat. Takové samozřejmě nelze kombinovat. Z toho plyne, že by investor už měl mít jasno minimálně v tom, proč chce investovat, do jakých tříd aktiv, jakým způsobem, v jakém časovém okně a s jakým rizikovým profilem. Každá investiční strategie nemusí být vhodná k aplikacím na všechny trhy a pro všechny typy investorů. Jak se říká, ne každá bota padne na každou nohu.

Přečíst neznamená umět použít

Ať už jde o převzatou strategii, kompilaci jiných nebo zcela originální plán, každá strategie musí být naprosto jasná a pochopitelná především pro člověka, který se jí sám bude řídit. Složité strategie závislé na mnoha technických prvcích se často snaží o přesnost, což v investování osobně považuji za cestu do pekel. V jednoduchosti je krása. V první řadě tedy musí člověk všem principům rozumět, když o nich čte. Poté je musí velmi dobře pochopit ze všech možných úhlů, aby byl schopný je zakomponovat do své vlastní strategie. Pokud první dva kroky zvládne, měl by najít způsoby, jak strategii prověřit, otestovat, aniž by riskoval ztrátu kapitálu.

Nakonec investora čeká to nejtěžší: své strategie se držet a správně jí aplikovat na vlastní investování. V tom mu už pomůže pouze důkladná teoretická příprava. Znalost behaviorální ekonomie a chyb v rozhodování, kterých se většina investorů dopouští, je předpokladem pro to, aby se jich člověk sám vyvaroval. Osobnostní předpoklady, které v tomto ohledu pomůžou nebo uškodí, jsou dány geny a výchovou. Vlastním vzděláváním se dají ohnout, ale nikdy ne úplně smazat. Vyšší pravděpodobnost úspěchu čeká na ty, kteří už mají praxi a zkušenosti, i za cenu prvotních chyb. Nicméně vykročit musí každý sám.

Dlouhodobá znamená univerzální

Strategie nemusí fungovat nekonečně dlouho a je třeba o ni pečovat. Důvodem k zásahům mohou být změny ve vlastních cílech investování nebo při prokazatelném odhalení mezer. Dobrá strategie by ale měla ustát průměrné změny v cyklech, v odvětví nebo v makroekonomické situaci. Pokud její základní principy neustojí první významnou krizi, nejspíš nebude úplně dobře promyšlená. Kvalitní strategie musí počítat s každou variantou pohybu cen jednotlivých investic a měla být vnímat portfolio jako celek. Jen tak může ustát zkoušku času.